Dne 18. 5. 2026 obdržel Krajský úřad Pardubického kraje (dále jen „krajský úřad“) Vaši žádost o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“). Touto žádostí jste požadoval poskytnutí následujících informací:

 

1.      Zjišťování psychického násilí

Jakým konkrétním metodickým postupem OSPOD zjišťuje a vyhodnocuje možné psychické násilí v rodině, zejména v situacích, kdy se nejedná o jednorázový incident, ale o dlouhodobé jednání projevující se v souhrnu více událostí?

 

2.            Evidence podnětů a informací

Jakým způsobem jsou evidovány podněty a informace od rodičů či jiných osob v případech, kdy je spis veden jako uzavřený?

• Jsou tyto podněty archivovány mimo spis?
• Pokud ano, v jaké formě a po jakou dobu?
• Pokud ne, jak je zajištěna možnost zpětného vyhodnocení opakovaného vzorce chování?

 

3.            Vyhodnocování opakovaných podnětů

Jakým způsobem OSPOD pracuje s opakovanými podněty poukazujícími na možné porušování rodičovských práv nebo zájmů dítěte?

Existuje metodika nebo interní postup pro vyhodnocení „vzorce chování“ napříč jednotlivými oznámeními?

 

4.            Podmínky pro opětovné otevření spisu

Za jakých podmínek může být znovu otevřen případ (spis), který byl OSPODem uzavřen?

• Jaký typ nových skutečností je považován za relevantní?
• Je možné znovuotevření na základě kumulace opakovaných podnětů?

 

 

 

5.            Metodické pokyny a dokumenty

Žádám o poskytnutí nebo odkazy na metodické materiály, interní pokyny či doporučení, které upravují:

• zjišťování psychického násilí
• práci s opakovanými podněty
• vedení a uzavírání spisové dokumentace

 

6.            Dohled nad postupem OSPOD

Jaké kontrolní mechanismy existují pro přezkum postupu OSPOD v případě, že rodič namítá nečinnost nebo nedostatečné vyhodnocení situace?

 

7.            Podpora dohody mezi rodiči

Jakým konkrétním způsobem OSPOD naplňuje svou zákonnou povinnost vést rodiče ke spolupráci a napomáhat řešení konfliktů mezi nimi?

• Jaké nástroje a postupy jsou v praxi využívány (např. společná jednání, doporučení mediace, facilitace dohody apod.)?
• Existují interní metodiky nebo standardy pro vedení těchto jednání?
• Jak je vyhodnocována úspěšnost těchto postupů?

 

8.            Postup při nefunkční spolupráci rodičů

Jaký je standardní postup OSPOD v situaci, kdy se rodiče opakovaně nejsou schopni dohodnout a dochází k porušování rodičovských práv jednoho z nich?

• Dochází v takových případech k aktivní intervenci ze strany OSPOD?
• Jaké konkrétní kroky jsou činěny k ochraně zájmů dítěte?

 

K Vaší žádosti o informace Vám na základě podkladů od oddělení sociálně-právní ochrany dětí sdělujeme následující.

 

Ad 1) Zjišťování psychického násilí

Po obdržení podnětu, OSPOD individuálně vyhodnocuje jeho naléhavost a následně situaci dítěte a rodiny z hlediska, zda se jedná o dítě ohrožené dle § 6 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSPOD“). Získané informace OSPOD zaznamenává a analyzuje prostřednictvím formuláře, který obsahuje podstatné oblasti života, zdraví a vývoje dítěte. OSPOD identifikuje nenaplněné potřeby dítěte, rizikové a ochranné faktory a vypracovává individuální plán ochrany dítěte. Psychické násilí je závažná forma násilí a nejen pro OSPOD je nejnáročnější na jeho detekování. Dítě často potlačuje emoce, je v konfliktu loajality vůči rodičům, projevy psychické nepohody a zvýšené míry stresu jsou různé. Je zde nutná dlouhodobá spolupráce s rodinou, zajištění odborné terapeutické pomoci dítěti a rodiči, ke kterému násilí směřuje, multidisciplinární spolupráce.

 

Konkrétní metodický postup na detekci psychického násilí v rodině Orgány sociálně-právní ochrany dětí v Pardubickém kraji k dispozici nemají. Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo v prosinci 2025 metodický materiál k domácímu násilí (dostupné na https//mpsv.gov.cz/ospod).

 

Ad 2) Evidence podnětů a informací

OSPOD vedou spisové dokumentace v souladu s ustanovením § 54 a 55 ZSPOD a dále dle směrnice MPSV č. j.: 2013/26780-21, o stanovení evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče, v platném znění.

 

V případě uzavření spisové dokumentace již není možné tuto dokumentaci „otvírat“. Pokud OSPOD obdrží nový podnět, zakládá novou spisovou dokumentaci a vyhodnocuje situaci dítěte, kdy do 30 dnů musí dojít k závěru, zda se jedná o dítě, na které se vztahuje sociálně-právní ochrana nebo ne (viz otázka č. 1). Evidence dětí je vedena i v elektronických evidencích, které mají jednotlivé OSPOD k dispozici (od různých dodavatelů) a ty jim zajišťují informace o uzavřených spisech. Běžnou praxí je, že k nově založenému spisu se původní, již uzavřený, přikládá z důvodu zajištění kontinuity situace dítěte. 

 

Ad 3) Vyhodnocování opakovaných podnětů

Viz odpověď v bodě 1.

 

Zájem dítěte a zájem rodiče může být u domácího násilí v konfliktu. Pro OSPOD je centrem zájmu a ochrany dítě, jeho potřeby a práva, dopad traumatizující situace na jeho prožívání a chování. V případě, kdy jsou indicie na porušování rodičovských práv, nebo rodiče nevykonávají svou rodičovskou odpovědnost v zájmu dítěte, je nutné, aby soud upravil poměry dítěte i na návrh příslušného OSPOD.

 

OSPOD přitom nemá pravomoc zasahovat do práv rodičů a jejich rodičovské odpovědnosti.

 

Ad 4) Podmínky pro opětovné otevření spisu

Viz otázka č. 2 – uzavřený spis již nelze otevřít a je třeba založit nový.

 

Ad 5) Metodické pokyny a dokumenty

Metodiku upravující konkrétní postup zjišťování psychického násilí OSPOD k dispozici nemá.

Úřad vlády ČR vydal odbornou publikaci „Násilí je možné zastavit“. Neupravuje však kroky OSPOD.

Online dostupné např. na https://zastavnasili.cz/materialy-ke-stazeni/

 

Ad 6) Dohled nad postupem OSPOD

Postup OSPOD podléhá víceúrovňovému kontrolnímu systému, který zahrnuje jak interní, tak externí mechanismy přezkumu. Na úrovni příslušného OSPOD je zajištěna zejména vnitřní kontrola prostřednictvím nadřízeného klíčového pracovníka (vedoucí oddělení nebo odboru). Ten provádí kontrolu postupu jednotlivých pracovníků, včetně kontroly vedení spisové dokumentace a dodržování stanovených pracovních postupů.

 

Dále má rodič právo podat stížnost dle § 175 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „správní řád“). Stížnost se podává přímému nadřízenému klíčového pracovníka OSPOD nebo k rukám tajemníka městského úřadu.

V případě, že rodič/stěžovatel vyhodnotí, že nebyla stížnost řádně vyřízena, má možnost obrátit se na nadřízený správní orgán (krajský úřad), aby přešetřil vyřízení stížnosti.  

 

V případě namítané nečinnosti je možné využít institut opatření proti nečinnosti dle § 80 správního řádu, kdy se rodič může obrátit na nadřízený správní orgán, jímž je krajský úřad. Pokud krajský shledá skutečnosti k naplnění nečinnosti správního orgánu, je oprávněn uložit povinnost ve věci jednat, stanovit lhůtu k provedení úkonu nebo věc převzít. Zároveň krajský orgán je kontrolním a metodickým orgánem vůči OSPOD. 

 

Dalším možným kontrolním mechanismem je i úřad veřejného ochránce práv a dětského ombudsmana, kteří jsou oprávněni prověřovat postup orgánů veřejné správy a upozorňovat na zjištěná pochybení.

 

Ad 7) Podpora dohody mezi rodiči

OSPOD při své činnosti vychází zejména ze ZSPOD, podle kterého je jeho povinností působit na rodiče tak, aby si plnili svou rodičovskou odpovědnost vůči dítěti, a napomáhat řešení vzniklých konfliktů v zájmu dítěte. OSPOD standartně zve oba rodiče ke společnému jednání, tak aby bylo transparentní. V situacích domácího násilí, kde je asymetrie pozic (mocenské postavení jednoho a strach druhého) se toto nedoporučuje. Z toho důvodu není vhodné ani odesílat rodiče na mediaci. Rodič, který vykazuje manipulativní chování nebo mocenské ovládání, často nerespektuje doporučení OSPOD a jiných aktérů, zapojených do řešení nepříznivé situace.

 

OSPOD dle individuálního posouzení využívá nástroje sociální práce (rozhovor a podpůrné nástroje k vedení rozhovoru s dětmi, případové setkání odborníků, případovou konferenci s účastí rodičů, případovou intervizi v týmu, může využít podpůrně časovou osu, ukazující vývoj situace, chování dítěte). OSPOD zpracovává individuální plán ochrany dítěte (IPOD), který může zahrnovat kroky směřující ke zlepšení komunikace mezi rodiči. Především vede rodiče ke spolupráci a konstruktivní komunikaci, která je neoddiskutovatelně v zájmu dítěte. Pokud se toto nedaří, doporučuje rodičům využít odbornou pomoc: rodinné poradenství, psychologickou či terapeutickou podporu atd.

 

V případě, že rodič eskaluje konflikty, je patrné negativní ovlivňování dítěte, jde o znak snížené rodičovské kompetence. V takovém případě je na místě podat návrh k soudu na omezení rodičovské odpovědnosti.

 

Interně jsou upraveny postupy pro práci s rodinou standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí. Pracovníci OSPOD mají dále znalost o nástrojích a postupech, které mohou využít a jsou dostupné na webu právo na dětství: www.pravonadetstvi.cz/metody-a-nastroje.

 

Úspěšnost zvolených postupů je vyhodnocována průběžně v rámci práce s případem, zejména vyhodnocováním situace dítěte a rodiny a pravidelnou aktualizací individuálního plánu ochrany dítěte.

 

Ad 8) Postup při nefunkční spolupráci rodičů

V případě, kdy se nedaří obnovit funkční spolupráci rodičů, OSPOD aktivně intervenuje a zvyšuje intenzitu práce s rodinou v kombinaci s využitím poradenských, mediačních a koordinačních nástrojů, průběžně vyhodnocuje situaci dítěte a v případě, že nedojde k jejímu zlepšení, podává podněty soudu k ochraně dítěte. (viz otázka č. 7). Cílem všech těchto kroků je zajištění stabilního prostředí pro dítě a ochrana jeho práv v rozsahu odpovídajícím jeho nejlepšímu zájmu.